Medien

Devítiletý talent už poráží i dospělé

Talent v kraji

Hradec Králové - O víkendu se ještě ne desetiletý Matyáš Szücs posadil za šachovnici a po skončení partie od ní odcházel jako vítěz.

Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby nešlo o utkání družstev dospělých. „Šlo o krajskou soutěž, kde Matyáš předvedl velmi slušnou hru,“ komentoval synův šachový výkon otec Miloš Szücs.

Víkendové počínání Matyáše, hráče Sokola Hradec Králové, ilustruje tempo, jakým se zařadil mezi talentované mladé hráče s nadějnou šachovou budoucností. Se závodním hraním začal před více než dvěma lety a po tak krátké době už patří k domácí špičce své věkové kategorie. Navíc je schopen konkurovat i starším hráčům. „Výhodou u něj je, že ho šachy hodně baví a je schopen jim i ve svém věku věnovat hodně času,“ říká jeho otec.

Na Matyášových výsledcích je to znát. Nejlepší příklad podal před měsícem, kdy v Koutech nad Desnou získal na mistrovství republiky mládeže stříbrnou medaili v kategorii chlapců do deseti let.

„Zatím můj největší úspěch,“ netají nadějný hráč, jemuž výborný výsledek přinesl další šachovou naději. Jako vicemistr republiky má právo startovat na zářijovém mistrovství Evropy v Itálii: „Dobrá šance zahrát si proti dobrým hráčům.“

Přestože start na vrcholné evropské akci bude pro Matyáše novinkou, bez zkušeností z mezinárodních klání tam nepojede. „Objeli jsme v minulých letech několik dobře obsazených turnajů, Matyáš už ví, co to obnáší,“ uvedl otec.

Přitom nešlo jen o symbolické starty. Naopak, nadějný hradecký borec se v nich dokázal prosadit. Loni vyhrál turnaje v Polsku a v Německu, na Visegrádském turnaji ve slovenském Liptovském Mikuláši skončil druhý. „Cením si hlavně vítězství v Chemnitzu, který je považován za největší mládežnický turnaj v Německu. Na Slovensku jsem zase jako jediný porazilmistryni Evropy své věkové kategorie,“ říká žák třetí třídy základní školy.

Při možnosti startu na zářijovém mistrovství Evropy nyní Matyáš Szücs řeší, s kým se na něj bude připravovat. V hradeckém Sokole se mu věnuje Martin Paukert, vedle toho ho vede osobní trenér Pavel Pražák. Svými výsledky se Matyáš dostal na svazovou listinu talentů s možností přípravy s reprezentačním trenérem.

Ohlédnutí se za uplynulým MČR mládeže 2009 v Jeseníkách
(Kouty nad Desnou 7.-14.3.2009)

Tuto sobotu ukončili po 9 odehraných partiích čeští mladí šachisté své letošní republikové mistrovství. Největší úspěch ve své šachové kariéře zde dosáhl v kategorii H10 mladý hráč Sokola HK Matyáš Szücs. Získal stříbrnou medaili a tím i právo účasti na ME a/nebo MS mládeže 2009, konající se v září v Itálii, resp. v listopadu v Turecku.

Chtěl bych touto cestou veřejně poděkovat trenérovi mého syna, panu Pavlu Pražákovi za celoroční tréninkové úsilí s Matyášem a hlavně za přímou účast a podporu během celého mistrovství, kterého i já sám jsem byl přítomen.

Ačkoli měly hradecké děti v době mistrovství prázdniny, účastníci MČR rozhodně nikoli. Viděl jsem, jak po odehrané tříhodinové partii a jejím eventuelním rozboru probíhá příprava na další utkání. Studium a přehrání partií příštího soupeře, analýza a konečné rozhodnutí, jak další partii hrát. A toto den ze dne, od partie první až po devátou. Tato skutečnost znamenala několik hodin trenérova času denně, ač sám hrál během mistrovství doprovodný turnaj.

Když Matyáš poprvé ve svém životě nastupoval na MČR na šachovnici č. 1 (on-line přenos!) s největším favoritem turnaje a budoucím mistrem republiky, měl jsem dokonce pocit, že ten den pan Pražák svoji partii v horním sále „urychleně ukončil“, abychom společně na počítači sledovali partii tah po tahu. (Toto mi však ve své skromnosti nepotvrdil, ale ani nevyvrátil...) Ale vzhledem k tomu, že pan Paukert tuto partii navíc průběžně komentoval na klubových webových stránkách, považuji moji domněnku za správnou.

Kromě tréninku mého syna jako správný šachový fanda tu a tam stačil navíc analyzovat partie a poradit našemu spolubydlícímu spoluhráči z Moravy, který hrál na konci startovního pole, tedy tak, jak Matyáš hrál na MČR minulý rok na Seči. Mohl jsem tedy bezprostředně porovnat výkonnostní rozdíl, kterého Matyáš za rok soustavné trenérské práce dosáhl. Našim spolubydlícím též patří velký dík za to, že na konci turnaje se snažili na pokoji Matyášovi vytvořit ideální podmínky pro přípravu, zvláště v době, kdy se reálně mohlo uvažovat o zisku medaile. V této vypjaté situaci s blížícím se koncem turnaje byla velmi milá i externí podpora pana Paukerta a Palije.

Když jsem však obdržel SMS s textem „Bojujte, cesta na ME vede pravděpodobně přes dvě výhry“ (kterou jsem dodnes od pana Palije nevymazal), zmizel i můj relativně zdánlivý klid a znamenalo to pro mě za tři noci tolik hodin spánku, kolik partií se na turnaji hrálo. Ale to už je jiná kapitola...

Po velkém boji a s velkou dávkou štěstí v posledním rozhodujícím kole (tak jak to konečně vždycky u šachových turnajů bývá) získal tedy Matyáš vysněnou medaili.

Takže Pavle, ještě jednou VELKÝ DÍK!

Šachový oddíl bilancoval